Podzimní Svátek dvou devítek
(Chóngyángjié, 重阳节)
Devítka jako symbol
Devítka pro staré Číňany představovala pozitivní mužský princip, symbol štěstí, blahobytné budoucnosti. Dvě devítky – jiŭ jiŭ (九九), což zní stejně jako jiŭ jiŭ (久久), „dlouze, dlouze“ – jsou tudíž vyjádřením věčného míru a spokojenosti a den, jenž označují, nutno přiměřeně oslavit.
Oslava svátku: výstup na horu, hostina, verše …
Během Svátku dvou devítek, tedy devátého dne devátého lunárního měsíce, letos připadl na neděli 28. října, vystupovali staří Číňané na vyvýšená místa, popíjeli tam víno, obdivovali se bohatým květům chryzantém nebo něžné vůni skořicovníku a psali melancholické verše. Byl to poslední velký podzimní svátek, kdy už yáng 阳 (jehož nejdokonalejším symbolem je právě devítka) předává vládu principu yīn 阴.
Tyto pitky na vrcholcích hor se prý pořádají na památku jistého muže, který zachránil celou svou rodinu před hrozící pohromou tím, že společně prchli na vysoký pahorek, jak mu poradil moudrý věštec. S pověstí souvisí i zdobení příbytku větvičkami dřínu, který má schopnost chránit před zlými duchy jakož i před nepřízní počasí.
Výstup na horu byl symbolem očisty od škodlivých vlivů, spojené s ukončením zemědělského cyklu. Velkou roli už od starověku v těchto obřadech sehrávaly chryzantémy, květy, které rozkvétají nejpozději ze všech. Připisovala se jim schopnost prodlužovat život a odvracet neštěstí. Poutníci proto popíjeli rýžové víno (rovněž jiŭ 酒) s naloženými lístky chryzantém a větvičkami dřínu si zdobili vlasy nebo si je vázali kolem pasu. Na tyto pikniky si i dnes připravují zvláštní zákusek (gāo 糕), jemuž se říká dēnggāo (登高), což doslova znamená „vystupovat nahoru“. To se dá ovšem vykládat i jako postup po úředním žebříčku, proto se úředníci v minulosti na takové výlety do přírody rádi vydávali, byť jinak se tělesnému pohybu příliš nevěnovali. Dnes tato pochoutka symbolizuje touhu po úspěchu v jakémkoliv podnikání. Lahůdka existuje v mnoha podobách a krajových variantách, často se kladou jednotlivé porce na sebe do pyramidy, neboli do tvaru hory, na kterou se má vystoupat.
V jižní a střední Číně byl den „dvojité devítky“ současně oslavou druhé úrody, díkuvzdáním předkům i bohům polí, spojeným s očistou rodinných hrobů.
Pouštění draků
Velice oblíbené zůstává též pouštění „větrných citer“ (fēngzhēng 风筝), papírových či hedvábných draků nejrůznějších tvarů. Jejich název byl odvozen podle libých zvuků, vydávaných napjatými šňůrami a křídly těchto symbolických ptáků, různého hmyzu, tygřích a dračích hlav i různých postav.
Svátek seniorů a tradice
V moderní Číně se poslední veselý svátek roka stal i svátkem seniorů, kdy mladí uctívají staré a provázejí své rodiče na výletech do přírody (obvykle ji však reprezentuje městský park s umělou horou). Pokud se vám zdá spojení horolezeckých túr a oslavy stáří podivné, připomínám, že zde – jakož i v jiných případech – hraje roli již zmíněná fonetická symbolika. Stařečkům se prostě přeje, aby žili tak dlouze, jak to symbolizují dvě devítky dnešního dne.
Dle čínského tisku má svátek seniorů zvláštní význam, jelikož byl schválen zákon o ochraně práv a zájmů přestárlých občanů. Souvisí to přirozeně se stárnutím čínské populace i rozpadem tradičních rodinných vztahů, kdy mladí obětavě pečovali o starou generaci. Zákon od potomků například vyžaduje, aby své rodiče pravidelně navštěvovali a věnovali jim patřičnou pozornost. Žádné tresty za nedodržování těchto požadavků však v zákoně uvedeny nejsou s tím, že se to musí řešit individuálně. Často se při této příležitosti připomíná i 24 klasických příběhů o synovské úctě a sebeobětování ve prospěch starých rodičů.