PÁTÝ ELEMENT
ROZHOVOR S DOKTOREM WANGEM
(Přírodní lékař 2/2001)

Doktor Wang Ying Wu přijel do České republiky v roce 1993 a od roku 1995 má v Praze ordinaci. To, že se stal lékařem, není náhoda. V jeho rodině je několik lékařů a jemu bylo již od mládí jasné, že si zvolí stejnou dráhu. Přestože na vysoké škole v Pekingu vystudoval tradiční čínskou medicínu a v Číně se specializoval na akupunkturu, u nás mu jeho kvalifikaci nikdo neuznal. Doktor Wang se proto věnuje převážně masážím.

Pane doktore, jaké metody a prostředky tradiční čínské medicíny kromě masáží ještě používáte?
Jsou to především baňky, moxa a další tradiční čínská pomůcka zvaná kua-ša, kterou zde, pokud vím, téměř nikdo nezná. Je to leštěná destička vyrobená z volského rohu, jíž se třou různé části těla, např. záda, břicho, ruce, nohy, ale třeba i hlava. Tře se vždy určitým směrem, většinou směrem dolů, to záleží na obtížích, které chceme léčit. Tření kua-šou rozptyluje horko ve vnější vrstvě (takovéto problémy mohou mít např. kuchaři), tato metoda pomáhá i u dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí, poruchou hybnosti apod. Kua-šu může používat každý. Pokud nemáte pravou kua-šu z volského rohu, je možné nahradit ji dřevěnou nebo porcelánovou destičkou nebo předmětem podobného tvaru z těchto materiálů. Místo, které budeme kua-šou třít, je vhodné nejprve natřít krémem nebo masážním olejem.

Používáte i fytoterapii (neboli léčení bylinami)?
Přiznám se, že s bylinkami je v Čechách trochu problém, protože všechny musí být schválené. Když si představíte, že tradiční čínská medicína využívá až 8 tisíc druhů bylin, nebyla by to právě jednoduchá záležitost. Nicméně některé byliny sem oficiálně dovážím. Je to např. ženšen (Panax ginseng), kou-čchi-c' (Lycium chinense), wu-wei-c' (Schisandra chinensis) či pan- lan-ken (Isatis tinctoria).

Pane doktore, prozradil byste nám, s jakými obtížemi se na vás pacienti nejčastěji obracejí?
Často to bývají bolesti zad, někdy problémy související s poškozením mozku nebo nervové soustavy po mrtvici nebo autohavárii, gynekologické obtíže, záněty mozkových blan. Léčím také děti. Obracejí se na mne rodiče dětí, které se narodily dříve nebo které byly přiškrcené pupeční šňůrou. Tyto stavy západní medicína většinou neumí léčit, tradiční čínská medicína může mnohdy pomoci.

Jak takto postižené děti léčíte?
Používám masáže, cvičení, baňky, moxu a kua-šu, která bývá v těchto případech velmi účinná. Nejvhodnější je věnovat se těmto dětem hned po narození. Je samozřejmé, že se do léčby musí zapojit i příbuzní a s dětmi např. cvičit. Největší naděje, že se obtíže zmenší nebo zcela vymizí, je do věku pěti let. Mezi pátým a desátým rokem se tato šance snižuje, ale ještě pořád je možné takové mu dítěti účinně pomoci. Také mezi desátým a patnáctým rokem dítěte lze ještě jeho stav zlepšit. Později už obvykle nebývá účinná ani tradiční čínská medicína. Proto čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. Stav dítěte pravidelně kontroluji. Mám devět kontrolních zkoušek, které se týkají např. paměti, počítání, mluvení, kreslení obrázků apod. Každou takovouto dovednost boduji. Nejvyšší počet bodů je deset, ale toho dosáhne jen zdravé dítě.

A co stavy po autohavárii?
Často se jedná o poškození míchy a následné ochrnutí, někteří pacienti mají poškozen i mozek, to znamená, že jejich fyziologické funkce (např. trávení, vylučování) normálně fungují, ale došlo u nich např. ke ztrátě paměti, afázii (porucha tvorby a porozumění řeči) apod. Léčba je v těchto případech opravdu dlouhodobá a náročná a musí se do ní zapojit i členové rodiny, kteří s pacientem cvičí apod. Denně je vhodné provádět akupunkturu, moxování a cvičení. Účinná je i fytoterapie. Přestože se často jedná o případy, které západní medicína mnohdy považuje za neléčitelné, tradiční čínská medicína zde může pomoci.

Zmínil jste se, že tradiční čínská medicína dokáže léčit i záněty mozkových blan. Je to vůbec možné?
Vzpomínám si z Číny na případ osmileté holčičky s těžkým zánětem mozkových blan, které lékaři již nedávali téměř žádnou naději na přežití. Doporučil jsem, aby jí byl vleže nepřetržitě po dobu 72 hodin moxován bod paj-chuej (Du 20) na hlavě. Poté jí byl tentýž bod moxován dvakrát denně po třech hodinách. Je samozřejmé, že se u pacientky vystřídali všichni příbuzní. Celková doba moxování byla 200 hodin. A holčička se uzdravila a dnes je úplně v pořádku.

Pane doktore, denně se věnujete až patnácti pacientům, což musí být velmi náročné, zvlášť pokud je masírujete. Nevyčerpává vás to?
Při únavě je vhodné moxovat si např. body cu-san-h (St 36), kuan-jüan (Rn 4), čchi-chai (Rn 6), šen-čchüe (Rn 8) - což je pupík či kao-chuang (Bl 43). Já sám tuto metodu také používám. Preventivně stačí tyto body moxovat asi 10 minut. Při nemoci je samozřejmě třeba zvolit jiný postup. V Číně znám jednu starou paní, která si tyto body moxuje od svých padesáti let. Dnes je jí sto deset let, a to, myslím, mluví za vše.

Plody kou-čchi-c' (Lycium chinense) jsou v Číně velice populární. U nás je lze v současné době koupit v některých speciálních lékárnách nebo obchodech se zdravou výživou. Neporadil byste na závěr našim čtenářům, jak mají tyto oranžovočervené plody používat?
Kou-čchi-c' tonizují především játra a ledviny. Pro Evropany je vhodné užívat asi 9 g těchto plodů denně. Jednou z možností, jak kou-čchi-c' využít v kuchyni, je rýžová kaše. Postup její přípravy je jednoduchý. Trochu rýže rozvaříme s malým množstvím kou-čchi-c'. Je to pokrm vhodný např. na snídani.

Děkujeme za rozhovor.
Ptala se Jana Arcimoviěová
Pátý Element, s.r.o.   |   Dr. Yingwu WANG - Vyšehradská 1446 / 53 - Praha 2 - 128 00   |   tel.: 222 56 00 32   |   info@patyelement.cz WEBservis: chenandy - http://andy.mysteria.cz