PÁTÝ ELEMENT
Lékař ze Země draka
(Regenerace 11/1997)

Na konci srpna vysílala Česká televize v pořadu NADORAZ reportáž o čínském lékaři dr. Wangovi, který u nás působí jako masér. Po odvysílání se televizi strhl poprask - telefony zvonily téměř nepřetržitě a dopisů přišlo během týdne několik set. Diváci žádali o adresu "čínského doktora". Krátká reportáž, zamýšlená jako prvotní informace o existenci čínské medicíny u nás, vzbudila nebývalý zájem. Protože i do REGENERACE volalo nemálo čtenářů a prosilo nás o adresy na čínské lékaře, požádali jsme dr. Ying Wu Wanga o rozhovor.

SÍLA OBRAZOVKY

Ovlivnila krátká reportáž v televizi nějak váš život?
Překvapilo mě, co může způsobit jedna reportáž zdánlivě ztracená v záplavě dalších informací. Pocítil jsem to téměř okamžitě - hned druhý den ráno po odvysílání jsem čekal na náměstí Míru na tramvaj a během krátké chvíle mě čtyři lidé požádali o telefonní číslo a projevili přání stát se mými pacienty. Když mě poznala i pokladní v obchodním domě, dostal jsem strach - chci být obyčejným člověkem a žít obyčejný život. Mám rád svou práci a rád pomáhám lidem, netoužím po slávě jakéhokoli druhu. Změnily se také poměry v mé ordinaci - telefon vůbec neumlkl a lidé mi líčili své potíže, zdravotní problémy své i svých blízkých. Teprve tehdy jsem si naplno uvědomil následky toho, když člověk promluví v televizi. Při nejlepší vůli jsem nemohl vyhovět všem, protože se to prostě nedá fyzicky stihnout. Spoustu lidí jsem musel odmítnout. Proto mě mrzí, že každý den několik objednaných lidí prostě nepřijde, aniž by se omluvili.

NEJČASTĚJŠÍ PROBLÉMY

Z vlastní zkušenosti z televizní práce v redakci pořadu NADORAZ vím, že i poměr ně krátké reportáže týkající se tematiky zdraví, léčitelství atd. mají u diváků České televize mimořádný ohlas, zvláště zabývají li se všeobecně rozšířenými problémy, jako jsou nádorová onemocnění nebo choroby pohybového aparátu. S jakými problémy se lidé nejvíce obracejí na vás?

Nejčastěji jsou to bolesti zad, hlavy, kloubů. Většina lidí má problémy s páteří, bolí je v kříži apod. Přicházejí však i s vážnějšími onemocněními, například s roztroušenou sklerózou. Tuto nemoc lze zejména v počátečních stadiích úspěšně léčit prostředky čínské medicíny, je však třeba, abych mohl s pacientem pracovat každý den. V Číně je to normální praxe, ve zdejších podmínkách téměř nepřekonatelný problém. Ideální by bylo sanatorium, kde by pacienti byli hospitalizováni potřebnou dobu a já bych se jim mohl každý den věnovat.

Když jsem pročítala dopisy od diváků, kteří žádali o vaši adresu, uvědomila jsem si, že zdravotní stav naší populace opravdu není dobrý. Některé dopisy byly velmi smutné a svědčily o utrpení pisatelů. Máte pocit, že Češi jsou více nemocní než Číňané?

Myslím, že je to zhruba stejné, i typ problémů je obdobný. Rozdíl je spíš v tom, že v Číně je mnohem méně lékařů než tady, v tomto směru je situace nesrovnatelná. Proto si mnoho lidí v Číně pomáhá prostředky přírodní medicíny, které jsou volně k dostání.

LÉKAŘ - POVOLÁNÍ DĚDIČNÉ

Jak se v Číně studuje medicína?
Především není snadné se vůbec ke studiu dostat, protože v Číně žije hodně lidí a ze studentů, kteří se hlásí na medicínu, je přijat jeden z 20 nebo 30. Studium trvá různou dobu - od 5 do 8 let. Tradiční čínská medicína se studuje 5 let, základy jsou stejné jakou studentů západní medicíny, navíc přibývá studium různých bylin a přírodních prostředků. Nejdůležitější je dokonale po chopit základní východisko - čínská medicína vnímá člověka jako organismus propojený s kosmem. Lékařství je povolání, které se velmi často předává z otce na syna. Skoro každý lékař má své specifické léčebné postupy a ty předává následovníkům. Sám jsem od otce a dědečka převzal několik takových receptů, to je normální. U nás je několik lékařů i v příbuzenstvu a nikomu nepřišlo divné, když jsem se začal zajímat o akupunkturu už ve 13 letech, tedy ještě dávno před studiem.

TRADIČNÍ LÉČEBNÉ METODY

Podle sdělení Ministerstva zdravotnictví ČR nemůže být lékaři, který v Číně vystudoval tradiční medicínu, v žádném případě přiznán titul doktor medicíny, protože toto studium je zásadně nesrovnatelné se vzděláním lékaře, absolvujícího studia evropské medicíny. To je také důvod, proč čínsky lékař u nás nesmí provozovat soukromou lékařskou praxi a může působit pouze jako masér. A protože akupunkturou v ČR smí léčit pouze lékař, je i tato tradiční metoda z prostředků čínských lékařů vyloučena. Jaké léčebné metody tedy používáte?

Nejčastěji akupresuru, dále baňky, požehování, magnetickou metodu. V Číně samozřejmě akupunkturou léčit mohu a je to velmi rozšířená metoda, kterou lze použít mnoha způsoby - účinné jsou například tzv. pálivé jehly, kdy se jehly nažhaví do běla a jimi se léčí bradavice nebo kuří oka. Zní to hrozivě, ale pacienta nic nepálí. Používá se také elektroakupunktura a laserová akupunktura, jehly lze aplikovat na hlavu, tělo, na uši, nos nebo pod jazyk. ‚

Používají se také různé kombinace. Účinná je metoda tzv. požehování - v Čechách jsem ji dosud nikdy nepoužil, ale v Číně mnohokrát. Zapálí se svitek, tzv. moxa, a plamen se přiblíží až těsně k pokožce. Lékař musí hořící svitek držet, pálí to, ale pacient musí vydržet, pokud se chce uzdravit. Pokožka se potom natře desinfekcí, protože je spálená a pacient nesmí nějakou dobu toto místo namočit do vody. Většinou stačí aplikovat jednou, ve výjimečných případech se opakuje po měsíci. Možná to vypadá na první pohled drasticky, ale je to velmi účinný způsob léčení bolestí hlavy, poruch potence u mužů, lze tak upravit polohu plodu v těle matky i zcela odstranit bolestivou menstruaci u žen. I když měla žena silné bolesti mnoho let, většinou ustoupí už po prvním zásahu. Při nepřímém požehování se plamen přibližuje ke kůži přes plátek česneku nebo zázvoru, do kterého se udělá několik dírek.

Další důležitou součástí léčby jsou byliny. Například astma se léčí pomocí několika druhů čínských bylin vybraných podle fyzických dispozic konkrétního pacienta.

ČÍŇANÉ VÍCE PEČUJÍ O SVÉ ZDRAVÍ

Byliny se smíchají se šťávou ze zázvoru, z této hmoty se udělají placičky, přilepí se na příslušný bod a nechají se čtyři hodiny působit. Podle tradičního čínského kalendáře se vyberou tři dny v létě - přesný začátek, prostředek a konec léta, protože astma je nemocí zimního období a podle čínského lékařství se zimní nemoci léčí v létě, kdy je člověk v nejlepší kondici a dobře přijímá. Léčba se opakuje tři roky za sebou.
Akupresurou se léčí většinou neurologické obtíže, což jsou nejčastější problémy pacientů, kteří se na mě obracejí. Vše, na co působí akupresura, se dá léčit i jehlami.

ZÁZRAČNÉ DRÁHY

Co je vlastně podstatou léčení akupresurou a akupunkturou? Podle čínské medicíny existuje v lidském těle celkem 20 drah, každá ovládá určitý orgán. 14 drah je samostatných, dalších šest drah je spojuje. Pokud se cizinci učí akupunkturu, pracují většinou pouze se 14 drahami. Tyto dráhy musí být průchodné, aby jimi mohla proudit tzv. čchi, což je existující substance, nehmotná a neviditelná. Dráhy musí být průchodné, neprůchodnost znamená nemoc příslušného orgánu. Úkolem akupunktury je zprůchodnění drah a vyrovnání principů JIN a JANG, protože u každého člověka převažuje buď jeden nebo druhý princip. Lékař - akupunkturista musí při léčení cítit v prstech pacientovo čchi pod jehlami. Pokud to necítí, zvolil špatný bod nebo nemoc nelze léčit jehlami (např. rakovina), či je pacient naopak naprosto zdráv.
Všechny zmíněné metody účinkují stejně na Čechy i na Číňany, pouze jsem opakovaně pozoroval, že Češi jsou choulostivější. Asiat vydrží víc než Evropan nebo Američan, protože je na tento typ léčení zvyklý. Jediný rozdíl vidím ve výživě, o Číňanech se dá říci, že jedí zdravěji než Češi.

JINÝ KRAJ, JINÝ MRAV

Do rozhovoru vstupuje i tlumočnice paní Rusková, Číňanka dlouhá léta provdaná za Čecha. Se zaujetím vypráví o zvyklostech své původní vlasti.

Jak se v Číně pečuje o zdraví?
Lidé v Číně hodně dbají na své zdraví, nejen ti, kteří mají peníze, ale i chudí. Existují tzv. léčebné restaurace, kde se podávají pokrmy s léčebným účinkem, protože například různé byliny a plody mají velmi blahodárný vliv na lidský organismus. Číňané vstávají brzy a cvičí na ulici taiči a kung-fu, i staří lidé, třeba jen stojí v parku a dlouho kmitají rukama. Je běžné, že cyklista jedoucí do zaměstnání na chvíli přeruší svou cestu a začne cvičit sám, nebo se připojí ke skupině. Někteří lidé sebou nosí klec s ptákem, který jim dělá při cvičeni společnost - zpívá a jeho majitel si cvičí. Hodně lidí používá tzv. zdravotní koule, velké zhruba jako pingpongový míček, vyrobené ze dřeva nebo třeba z mramoru. Držíte jich v dlani několik a neustále si s nimi pohybujete. Funguje to jako určitý druh rehabilitace, kterou je možno provádět kdykoli - i při chůzi po ulici. Ráno se v parku tančí, často spolu tančí neznámí lidé a nikdo se nad tím nepozastavuje. Staří lidé hodně pijí bylinné čaje, zejména zelené, čímž si čistí střeva. Zelenina se konzumuje ve velkém. Každá provincie má ohledně jídla své zvyky. V jižní Číně milují rýži, v severní části země si potrpí na moučná jídla. Maso se jí spíš příležitostně, většinou jde o rybí a krabí maso nebo kachnu. V Číně není zvykem chodit do sauny, ale vzhledem k tomu, že v létě je v Pekingu teplota okolo 40°C, myslím, že to lidem ani příliš nechybí.

Jak se vy, pane doktore, staráte o své zdraví?
Žádné byliny neužívám, snažím se působit na své zdraví hlavně prostřednictvím výživy - jím všechno, ale s mírou. Jediné, co naprosto vypouštím, je tučné maso. Čínská medicína říká, že léky jsou prodloužené jídlo. Lék je skutečně koncentrované jídlo, raději si vezmu jablko než sklenku jablečného moštu. Mošt nebo džus je sice přírodní, ale když jím jablko, vnímám své zuby, přijímám do svého těla vlákninu a zapojuji do činnosti různé orgány. Bohužel tendence současné doby jsou jiné - většinou si lidé vezmou raději tabletku vitamínu než jeho přirozený zdroj. Občas mívají například opar na koutcích úst a na to je mnohem lepší koupit si jáhly a udělat kaši než spolykat vitamín B

CO DÁL?

Jaké jsou vaše další plány v Čechách?
V poslední době mám vzhledem k velkému návalu pacientů práce opravdu až dost. Rád bych těm lidem pomohl pomocí metod tradiční čínské medicíny najít aspoň zčásti zpět ztracené zdraví. Problémem je už zmíněný fakt, že mám licenci pouze jako masér, což omezuje metody, jichž mohu používat, možnosti léčení. I tak bych však přivítal, kdyby tady působilo více čínských lékařů, byť jen jako maséři, protože zájem o čínské masáže je opravdu velký.

Nemáte problémy vpravit se do tak odlišného kulturního prostředí?
Je pravda, že odlišnost kultury i mentality lidí je skutečně velká. Na druhé straně Čechy nejsou jediná země, kterou jsem navštívil, a musím říct, že se mi tady líbí. Prahu vnímám jako centrum evropské kultury. Rád bych tady působil co nejdéle.
Pátý Element, s.r.o.   |   Dr. Yingwu WANG - Vyšehradská 1446 / 53 - Praha 2 - 128 00   |   tel.: 222 56 00 32   |   info@patyelement.cz WEBservis: chenandy - http://andy.mysteria.cz